A jak tyto ztráty proměnit v dlouhodobé finanční úspory (až v řádu desítek %) Vodárenská infrastruktura patří mezi energeticky nejnáročnější provozy, výhradně protože klíčové technologie pracují v nepřetržitém režimu 24/7. Čerpání, úprava i čištění vody vyžadují stálý přísun energie. V těchto typech provozů pak i malá odchylka v nastavení procesů znamená v konečném důsledku významné náklady na energie. Tyto schované odchylky se pak mohou v absolutních číslech pohybovat v řádech statisíců až milionů korun na úrovni jednotlivých provozů.

Energie jako říditelný náklad Náklady na energie patří ve většině firem mezi významné provozní položky, přesto jsou často řízeny pouze zpětně podle faktur. Tento přístup neumožňuje identifikovat ztráty ani prioritizovat investice podle skutečné návratnosti. Energetický management umožňuje řídit spotřebu na základě dat a proměnit energii z fixního nákladu na optimalizovatelnou položku. Reálný potenciál úspor Průmysl v České republice spotřebovává přibližně 41 % konečné energie v ekonomice a vykazuje významný prostor pro optimalizaci.

kde se v teplárenských provozech nejvíce přeplácí za energie a jak dlouhodobě snižovat náklady i bez nutnosti investic. Kolik teplárny zbytečně přicházejí o energii (a marži) Teplárenské provozy dnes rozhodně nepředstavují okrajovou část energetiky. Naopak – tvoří přibližně 23 % celkové spotřeby energie v České republice, přičemž na soustavy zásobování teplem je napojeno zhruba 1,5 až 1,6 milionu domácností, tedy přibližně 40 % všech bytů v zemi. V praxi to znamená, že i zdánlivě malé procento neefektivity se velmi rychle promítá do hospodaření provozovatelů i do výsledné ceny tepla pro statisíce odběratelů.

Směrnice EPBD IV přináší nové požadavky na energetickou náročnost budov, renovace i využívání fosilních paliv. Jaké změny čekají nové i stávající budovy v EU a kdy začnou platit? Směrnice EPBD IV: Cesta k bezemisním budovám do roku 2050 V roce 2024 byla přijata revidovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EU) 2024/1275, označovaná jako EPBD IV. Tato legislativa představuje významný krok v evropské klimatické politice a zároveň zpřísňuje požadavky na energetickou efektivitu budov i na postupnou dekarbonizaci stavebního sektoru.

Jak pomocí dat z vašeho provozu efektivněji řídit energetické náklady a dělat správná investiční rozhodnutí (s co nejrychlejší návratností) Vodárenský sektor v Evropské unii ročně připraví přibližně 46 miliard m³ pitné vody a průměrná energetická náročnost tohoto procesu se dlouhodobě pohybuje okolo 0,6 kWh na m³, což v souhrnu představuje 23–28 TWh roční spotřeby energie, tedy zhruba 1–2 % celkové spotřeby energie v EU. Už tato základní čísla ukazují, že i relativně malé procento zlepšení v efektivitě může v absolutních hodnotách mít velký dopad na celkové náklady za energie.